Desátá souhrnná informace

Desátá souhrnná INFORMACE o DEMOKRATICKÉM KLUBU

Vydala výkonná rada Demokratického klubu v květnu 2014.

I. Tato INFORMACE shrnuje a doplňuje obsah předcházejících informací (naposledy devátá souhrnná Informace o Dk z října 2004). V době vydání se rozesílá na požádání všem dosavadním členům Dk; plní však především funkci souhrnného informačního přehledu, poskytovaného nově vstupujícím členům, popřípadě vážným zájemcům o poslání Dk.

II. Založení Dk jako organizace odporu (1948) a jeho legalizace jako občanského sdružení (1990). Demokratický klub byl založen dne 28. září 1948 v Horních Počernicích (I. počernická schůzka) v reakci na nastolení komunistického režimu v únoru téhož roku. Přítomní zakládající členové Dk utvořili tzv. historický výbor a z něho předsednictvo (původně tříčlenné) pro přímé akční řízení, odpovídající povaze organizace. Šlo o organizaci odporu, působící navenek letáky a dalšími písemnostmi a v přímém styku s vybranými osobami při zachování anonymity Klubu, uvnitř pak zpracováváním materiálů ideových, programových a analyzujících obecné i aktuální otázky situace demokratismu. Po roce 1953 byla tvorba písemných materiálů, zejména navenek, omezena. V roce 1968 došlo k přechodné aktivizaci Dk. Předsednictvo poté působilo až do konce komunistického režimu, pokračovalo v analýzách situace a ve vyjasňování ideových, akčních i organizačních otázek budoucího legálního Klubu a usilovalo o udržení osobních kontaktů mezi původními členy Dk. V říjnu 1989 bylo vyznání o budoucí potřebě organizace typu Demokratického klubu formulováno v podobě textu “Demokratismus – od hesla k programu”, který se později s označením “Memorandum demokratům dneška i zítřka” stal úvodním oslovením v Projektu Demokratického klubu.

Projekt Dk vypracovalo předsednictvo (též z podnětu dalších členů Dk) v prosinci 1989 jako podklad pro posouzení, zda idea Demokratického klubu a představy o formách jeho působení jsou i pro poměry obnovující se a obnovené demokracie životné a jejich uskutečňování reálné a žádoucí. Posouzení se účastnili samostatně jak původní členové Dk, tak i osoby, které se dříve s ideou Demokratického klubu nesetkaly. Dne 13. ledna 1990 se sešel historický výbor Dk (II. počernická schůzka), konstatoval pozitivní výsledky posouzení Projektu Dk a na základě toho rozhodl provést opatření k přechodu Dk na legálně působící občanské sdružení. Ustavující schůze přípravného výboru legalizovaného Dk se konala dne 23. března 1990 v Praze – Smíchově. Rozhodnutím Federálního ministerstva vnitra ze dne 23. dubna 1990 byly schváleny stanovy Demokratického klubu.

III. Dosavadní valné hromady

 Výbor ustavený dne 23. března 1990 pak pracoval až do I. valné hromady, která se konala dne 21. listopadu 1992; materiály z ní byly v plném rozsahu publikovány v DkDialogu 9-10/1992. II. valná hromada se konala dne 7. prosince 1996; materiály z ní byly publikovány v Dk-Dialogu 10/1996 a v anglické verzi Dk-Dialogu IV (1997)/2. III. valná hromada se konala dne 26. listopadu 2000; materiály z ní byly publikovány v Dk-Dialogu 1/2001; byly na ní schváleny také nové stanovy Dk, které byly publikovány samostatně jako příloha Dk-Dialogu 5-6/2001. Platné znění stanov bylo vzato na vědomí Ministerstvem vnitra ČR dne 7. března 2001. IV. valná hromada, se konala dne 22. listopadu 2003. Materiály z ní byly publikovány v Dk-Dialogu 9-10/2003 a v anglické verzi Dk-Dialogu XI (2004)/1. V. valná hromada se konala dne 25. listopadu 2006 a zprávy z jejího průběhu byly publikovány v Dk-Dialogu 9-10/2006 a 1-2/2007; v anglické verzi byly publikovány v Dk-Dialogu XIII (2007)/1; VI. valná hromada se konala 21. listopadu 2009; materiály z jejího průběhu byly publikovány v Dk-Dialogu 1/2010 a v anglické verzi XVII (2010)/1; poslední VII. valná hromada se konala dne 8. prosince 2012 a zprávy z jejího průběhu byly uveřejněny v Dk-Dialogu 1/2013 a v jeho anglické verzi XIX (2013)/1.

IV. Idea Demokratického klubu

Dk nikdy nechtěl být jen negativistickou organizací. Jeho idea je pojata pozitivně a perspektivně; zdůvodňuje smysl existence Dk a specifické formy jeho působení. Takto byla v podstatné části vyjádřena již při jeho vzniku v roce 1948; v dalších obdobích byla hlouběji promýšlena, a zejména soustavně podrobována ověřujícímu zkoumání v konfrontaci s vývojem politické reality až do roku 1989. Podstatu ideje Demokratického klubu lze v největší stručnosti vyjádřit takto:

Člověk – lidský jedinec – je primárním politickým subjektem; má vrozenou způsobilost vyvíjet se k tomu, že chápe veřejnou (politickou) moc jako část vnější reality, a současně k tomu, že pociťuje potřebu na tuto moc (ať pozitivně, či negativně) reagovat; proto je projevování aktivního vztahu k veřejné moci přirozeným právem člověka. Lidští jedinci jako přirozené primární politické subjekty jsou si rovni navzájem i ve vztahu k veřejné moci (státu, samosprávným složkám, státním a samosprávným orgánům). Proto si jsou ve stejném smyslu rovny i sociální skupiny stejného druhu, do nichž se lidé narodili (např. národy, rasy), a organizace stejného druhu, jež lidé vytvořili (např. církve, politické strany, odborové organizace, občanská sdružení). Je nepřípustné předem zvýrazňovat politické postavení některých jedinců mezi ostatními jedinci (např. pro jejich pohlaví, rasu, jazyk, národnost, původ, náboženství, povolání, majetek nebo stupeň vzdělání) nebo předem zvýrazňovat politické postavení určitých sociálních skupin mezi sociálními skupinami stejného druhu (např. národ, třída) anebo předem zvýrazňovat politické postavení určitých organizací mezi organizacemi stejného druhu (např. politická strana, církev). Stejně nepřípustné je kterýkoliv z politických subjektů stejného druhu vylučovat nebo omezovat, pokud sám politickou rovnost nepopírá. Forma života lidské společnosti, založená na uskutečňování těchto zásad, je demokracií, vládou lidu jako souhrnu politicky rovných jedinců.

– Pro určení, zda ten který stát, popř. společnost, je demokracií, je rozhodující demokracie politická, tj. že subjektem vlády je lid, vůle lidu se zjišťuje zejména svobodným a tajným hlasováním ve volbách nebo referendu, ve vztazích státních orgánů se promítá zásada dělby moci, soudy jsou nezávislé, ochraňují se lidská a občanská práva a svobody, uplatňuje se vláda práva, pluralita politických subjektů atd. Tzv. demokracie materiální (v čí prospěch se vládne) je pouze důsledkem demokracie politické. Navíc převážně právě úrovní demokracie politické je určeno, zda a nakolik bude úspěšná demokracie materiální, tj. zda výsledky v oblasti hospodářské, sociální, kulturní a ekologické budou pozitivní z perspektivního hlediska, totiž zda žádoucích výsledků tu bude dosahováno spolehlivě, racionálně a progresivně.

Demokracie není totéž co demokratismus. Demokratismem je souhrn jednotlivých prvků (rysů), jejichž existence v dostatečné míře je nutnou podmínkou demokracie. Prvky demokratismu mohou být a zpravidla jsou přítomny i v systémech nedemokratických, zejména pak předdemokratických. V demokraciích jsou uplatněny určujícím způsobem. Jejich míra (rozsah, skladba a intenzita uplatnění) však kolísá; může růst a projevovat se jako posilování a rozvoj demokracie; může také klesat až k ohrožení samé její existence či k úrovni, za níž již nelze o demokracii hovořit.  Souhrn měr demokratismu za jeho jednotlivé prvky je integrálním ukazatelem stupně rozvoje demokracie v dané společnosti.

 – Lidský jedinec, který kladně přijímá demokratické principy, je současně nositelem v odpovídající podobě různě rozvinutých vnitřních, subjektivních zásad, jež ve svém celku tvoří politické a morální vyznání demokratismu. Jde o vyznávání hodnot, které jsou považovány za žádoucí ve vztahu jednotlivců, organizací i orgánů, a to navzájem i ve vztahu ke společnosti jako celku. Za zásady politického a morálního vyznání demokratismu je třeba považovat zejména:

  • rovnost lidských jedinců a z ní vyplývající rovnost lidí před zákonem, rovnost národů, ras a kultur; vyšší postavení jedince v řízení státu, regionu či obce se může týkat jen přesně vymezených vztahů a přesně vymezeného času a jeho východiskem je vždy volba;
  • svoboda jednotlivce, politických i jiných občanských organizací, národa a státu je nepominutelným rysem jeho existence; nelze se jí natrvalo ani na neurčito vzdát a je omezena jen tam, kde začíná svoboda druhého; svoboda je nedělitelná, a proto omezení jednoho musí být pociťováno jako omezení všech;
  • svobodný přístup občanů k veškerým informacím o politickém, sociálním a hospodářském životě země (pokud nejsou odůvodněným předmětem utajení);
  • vláda práva, spravedlivé uplatňování práva mezi lidmi, národy a státy; vymožitelnost a vynutitelnost práva;
  • tolerance a respektování rozdílů etnických celků, náboženství a kultur;
  • ohleduplnost k lidem současných i minulých generací a k jejich výtvorům; ohled na budoucí generace a živou i neživou přírodu;
  • přijatelná úroveň morálky a kultury politiky a jejích jednotlivých subjektů;
  • oprávnění nižšího celku pořádat své záležitosti bez neoprávněných zásahů celku vyššího; poslání vyššího celku pomáhat nižšímu celku tam, kdy by nižší na věc sám nestačil;
  • sdílení přesvědčení o demokracii jakožto nejvhodnější formě uspořádání společnosti podstatnou většinou občanů, jejich ochota řešit veškeré rozpory pouze demokratickou, ústavní cestou, snaha občanů o orientaci v hlavních problémech řešených v dané společnosti.

Typické otázky, jimž Demokratický klub věnuje svou pozornost v rámci soustředění na problematiku demokratismu, jsou např. tyto: postavení člověka a občana ve společnosti a ve státě jako primárního politického subjektu a v souvislosti s tím práva člověka a občana s důrazem na rovnost, svobodu svědomí a projevu a na politická (demokratická) práva, jmenovitě na aktivní i pasivní volební právo a právo účasti v referendech, právo shromažďovací a sdružovací a právo petiční; vyváženost moci zákonodárné, výkonné a soudní, právo vytvářet občanskou společnost, rovnoprávnost v postavení neformálních složek společnosti stejného druhu, rovnoprávnost v postavení organizací stejného druhu, v tom zvláště i pluralita a rovnoprávnost politických stran; demokratická funkce hromadných sdělovacích prostředků; právní stát se systémem záruk ústavnosti a zákonnosti, nezávislé soudnictví; fungování zastupitelských sborů a volební soustava; vztahy národů a národností ve státě; obrana samostatnosti a integrity státu a demokratické principy v zahraniční politice (suverenita, spolupráce, mírové soužití).

Demokracie s příznivou mírou demokratismu patří k nejvyšším hodnotám uspořádání společnosti. Poněvadž tyto hodnoty, jsou-li ponechány spontánnímu vývoji, jsou zákonitě ohrožovány pokud jde o míru demokratismu a dokonce i pokud jde o existenci demokracie, je třeba podporovat uplatnění činitelů působících k ochraně demokracie a posílení míry demokratismu (garanční činitele).

– Do soustavy garančních činitelů náleží především úroveň demokratismu ve výchově a vzdělání občanů a samy garanční instituce demokratického státu. Nejdynamičtější úloha mezi garančními činiteli by měla náležet politickým organizacím v nejširším smyslu. Avšak politické strany, politická hnutí a ty politické organizace, které jsou zaměřeny na oblast hospodářskou, ekologickou, sociální, kulturní, národnostní a podobně, jsou upoutávány těmito speciálními zájmy tak, že instituce politické demokracie pojímají mnohdy jen jako prostor a prostředky k dosažení těchto zájmů; tím se otázky demokratismu dostávají k okraji jejich pozornosti. U politických stran navíc působí ve stejném směru snaha o získání co největšího podílu na veřejné moci. Proto je žádoucí, aby se v demokratickém politickém systému uplatňovaly též takové politické organizace, které nebudou nositelkami oněch speciálních zájmů ani nebudou usilovat o bezprostřední podíl na politické moci, nýbrž jen o podporu demokratismu v uspořádání společnosti. Být nestranickou politickou organizací s takovýmto typem garančního poslání je podstatou smyslu existence Demokratického klubu.

V. Demokratický klub by k naplnění svého poslání měl působit tvorbou a uplatňováním stanovisek ke konkrétním otázkám v aktuální společenské realitě, studiem problémů demokratismu, popularizací a propagací hodnot demokratismu a odporem proti všemu antidemokratickému ve společnosti. K tomu by měl zejména využívat dostupných prostředků publikačních, připomínkovacích a petičních, jakož i akční kooperace s jinými subjekty ve styčných bodech. Proto by měl podporovat soustavný a co nejširší dialog uvnitř Klubu při posuzování otázek demokratismu a pro všechnu svou vnější i vnitřní aktivitu vytvářet žádoucí organizační předpoklady, pokud jde o rozsah a uspořádání členské základny.

Stanovy Klubu obecně charakterizují Demokratický klub jako občanské sdružení, jehož posláním je co nejúčinněji podporovat demokratismus v životě společnosti (§ 1).

Členství v Klubu vzniká potvrzením členské přihlášky příslušným orgánem Klubu. Členem Dk se může stát fyzická osoba starší 15 let. Podmínkou přijetí je nezpochybnitelný písemný souhlas s ideovým východiskem Klubu (§ 2).

Ideové východisko obsahuje zestručněné vyjádření nejzákladnějších principů ideje Demokratického klubu. Jeho plné znění je uvedeno shodně ve stanovách a na členské přihlášce. Pro jeho závažnost ho opakujeme i zde:

a) Demokracie je vláda lidu, přičemž lid je souhrn lidských jedinců žijících na určitém území, a to bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, jazyk, národnost, původ, povolání, majetek, sociální postavení, stupeň vzdělání, náboženské vyznání nebo politické či jiné smýšlení. V demokracii jsou si jednotlivci rovni navzájem i ve vztahu k veřejné moci. Proto jim náleží rovná práva a rovné povinnosti. Stejně je tomu, pokud jde o neformální složky společnosti stejného druhu (tj. sociální skupiny, do kterých se lidé narodili, např. národy, rasy) a pokud jde o organizace stejného druhu, jež lidé vytvořili (např. církve, politické strany, odborové organizace, občanská sdružení).

b) Demokracie je nejvhodnější formou života společnosti. Je třeba usilovat o její dosažení, udržení a rozvoj prosazováním žádoucí míry demokratismu ve společnosti.

c) K prosazování žádoucí míry demokratismu ve společnosti je třeba přispívat soustavnou, trvalou a cílevědomou aktivitou samostatných nestranických politických organizací zcela soustředěných na plnění tohoto úkolu. Takovou organizací chce být také Demokratický klub.

Podle § 5 stanov člen Dk má právo volit a být volen do orgánů Klubu, účastnit se rozhodování hlasováním v orgánech Klubu, jejichž je členem, předkládat návrhy, podněty a připomínky, účastnit se všech členských akcí a požívat výhod vyplývajících z členství, stanovených příslušnými orgány Klubu; člen Dk má povinnost dodržovat stanovy a usnesení klubových orgánů, plnit svědomitě úkoly, které převzal, a včas a ve stanovené výši platit členské příspěvky.

Organizační strukturu tvoří základní organizace a ústřední orgány (§ 9-14). Nejvyšším orgánem Dk je valná hromada, popř. ústřední konference, konaná nejméně jednou za tři roky; dalšími ústředními orgány jsou ústřední výbor, výkonná rada a ústřední revizní komise. Základní organizaci může založit alespoň 10 členů po projednání s vyšším orgánem Dk (§ 8, odst. 1).

VI. Ústřední výbor, ústřední revizní komise a výkonná rada Dk

Na VII. valné hromadě byl zvolen ústřední výbor Dk ve složení:  Pavel Černý, Jan Friedlaender, Soňa Chalupová, Petr Jirásek, Zdeněk Kalvach, Jiřina Kocourková, Miroslava Mašková, Edvard Outrata, Miroslav Novák, Zdeněk Pavlík, Leona Stašová, Vladimír Šedivý, Alena Šubrtová, Ivan Turnovec, Ivan Vávra, Lucie Vítková a Ondřej Wagner; náhradníky ústředního výboru byli zvoleni Milan Aleš, Branislav Bleha, Petr Hlaváček, Helena Jankovská a František Povolný. Valná hromada zvolila dále ústřední revizní komisi Dk ve složení: František Filaun, Hubert Maxa, Magdalena Mikesková, Jan Müller a Eva Švandová.; za náhradníky byli zvoleni Břetislav Fajkus a Eduard Souček.

Na svém prvním zasedání zvolil ústřední výbor předsedou Demokratického klubu Miroslava Nováka a místopředsedy ústředního výboru Pavla Černého a Zdeňka Kalvacha. V roce 2014 rezignovala na členství v ústředním výboru ze zdravotních důvodů Alena Šubrtová.  Výkonná rada v současné době (květen 2014) pracuje ve složení:  Miroslav Novák (předseda), Philip Hainz (vedoucí sekretariátu), Anja Burlica, Valentýn Plzák a Milan Zapletal. Politická komise Klubu pracuje ve složení: Jan Friedlaender (předseda), Jana Matesová, Miroslav Novák, Zdeněk Pavlík, Ivan Turnovec a Ondřej Wagner; moderátorem pravidelných setkání je Ondřej Wagner a poradcem výkonného výboru Zdeněk Pavlík.

VII. Členstvo

Dk jako organizace odporu byl založen 6 členy; postupně dosáhl počtu 35 členů; z nich 4 zemřeli před legalizací Dk v roce 1990; s 10 se nepodařilo navázat kontakt (u 3 proto, že odešli do zahraničí). K 30. září 2004 měl Dk 626 členů, z toho mělo trvalý pobyt v České republice 430 členů a ve Slovenské republice 29 členů; ostatní členové měli trvalý pobyt v dalších 36 státech.  Z 626 členů je 248 žen a 378 mužů;  308 členové byli mladší než 60 let; v současné době (květen 2014) má Demokratický klub více než 600 členů. Za 56 let existence Klubu řada členů zemřela, někteří vystoupili a s některými jsme ztratili kontakt v důsledku jejich přestěhování (pokud nám to opominuli sdělit). Poslední přidělené členské číslo je 867. Zakládající členové mají členská čísla 1 až 8, ostatní členové před rokem 1989 čísla 10 až 37 a členům, kteří do Klubu vstoupili po roce 1989, byla přidělována čísla počínaje 100.

Členové po vstupu dostávají členský průkaz; je na něm uvedeno členské číslo, jež je trvalé.

Je žádoucí, aby se členové i přátelé Demokratického klubu podle svých možností a zájmů zapojovali do pracovních a odborných skupin Klubu, ve kterých se soustřeďuje hlavní náplň jeho činnosti, např.: povaha a působení Dk, obecné otázky demokracie (demokratický seminář), tvorba stanovisek Dk, formy propagace Dk a získávání členů, redakce a administrace Dk-Dialogu a jeho anglické verze, příprava pravidelných setkání členů a přátel Dk, event. příprava přednášek, výchova k demokracii zejména ve školách různých stupňů, finanční zabezpečení a hospodaření Klubu, styk se zahraničními členy, právní problematika vztahující se k činnosti Klubu, studenti a jiní mladí členové Klubu aj. O složení, koordinátorech a práci jednotlivých skupin informuje podle potřeby Dk-Dialog.

VIII. Členské příspěvky

Stanovy Dk předpokládají finanční zabezpečení klubu zejména z členských příspěvků. Jelikož nelze předpokládat v dohledné době hospodářskou činnost Klubu, ev. pořádání sbírek a získávání darů, představují členské příspěvky prakticky jediný zdroj příjmů Klubu. Výši členského příspěvku si každý člen vypočítává sám. Výkonná rada Dk pouze doporučuje jeho minimální výši s předpokladem, že členové podle svých možností platí příspěvky vyšší. Na druhé straně výkonná rada toleruje, jestliže se někdo z jakýchkoliv důvodů s placením příspěvků opozdí (opomenutí, finanční tíseň). Příspěvky se platí zpravidla jednou ročně. Podle platné úpravy je doporučené minimum pro členy bez vlastního příjmu (studenti, ženy v domácnosti) a nepracující důchodce 100 Kč ročně, a pro pracující důchodce a výdělečně činné členy je doporučené minimum 500 Kč ročně.  Rozdíly v příjmech jednotlivých členů jsou významné.  Minimální roční mzda se pohybuje okolo 100 tis. Kč a průměrná roční mzda okolo 300 tis. Kč a proto i rozdíl mezi doporučenými minimálními příspěvky je velký.  Jestliže některý z členů má nižší příjmy než je průměrná mzda, může si příspěvek sám upravit (předpokládá se 3 promile z čistých příjmů).

IX. Spojení členů uvnitř Dk navzájem a s funkcionáři

A. Formou osobního styku jsou setkání členů Dk. První z nich se konalo v červenci 1990, další pak průměrně jednou za měsíc. Všechna setkání jsou pořádána jako diskusní a příležitosti k diskusi se na nich vesměs intenzívně využívá. Setkání umožňují členům Dk nejen bližší informovanost v problematice odpovídající poslání Klubu; jejich specifickou předností je možnost v kulturním prostředí a kulturním způsobem, avšak bez zvláštních nároků na formu, bezprostředně klást otázky, vyjadřovat vlastní názory i pochybnosti a navrhovat stanoviska klubu. Témata jednotlivých setkání jsou v poslední době zpravidla předem stanovena v úvodním slově. To však nebrání v tom, aby na každém setkání došlo k diskuzi na aktuální politická témata, která se v minulém měsíci vyskytla.

B. Nejvšeobecnějším prostředkem spojení uvnitř Dk je Dk-Dialog, neboť jej mohou využívat též mimopražští členové i příznivci Dk včetně zahraničních. Je to občasník, určený pro vnitřní účely Klubu. Obsahuje stručné zprávy z klubovního života, upozornění na připravované akce a zvláště znění návrhů a schválených stanovisek Dk k aktuální politické realitě. Jeho stálým posláním je umožnit výměny názorů členům Klubu; obsahuje proto diskusní příspěvky, někdy se vzájemnými replikami; měl by být právě pro tento účel využíván co nejvíce a chápán nikoliv jako pokus o časopis, nýbrž jako praktický prostředek členského dialogu, tedy též jako písemná alternativa pravidelných setkání členů a přátel Dk. První číslo Dk-Dialogu vyšlo v lednu 1991 a od té doby vycházelo 10 čísel ročně v rozsahu 4 nebo 8 stran. Od roku 2001 vycházel zpravidla jako dvojčíslí v rozšířeném rozsahu 12 stran a od roku 2009 vychází pouze 4 x ročně v rozsahu 16 stran Od roku 1994 vychází nepravidelně Dk-Dialog také v anglickém jazyce (především s překlady stanovisek a vybraných příspěvků z české verze), ale také s originálními příspěvky.  Na požádání mohou členové dostat i starší čísla (obsahy minulých ročníků se občas publikují), která vyšla před tím, než se stali členy Klubu, nebo která by potřebovali z různých důvodů ve více exemplářích (ev. též čísla v anglickém jazyku). Je připraven jmenný a předmětový rejstřík, o jehož zaslání si mohou členové požádat.

C. Dosti bohatý je písemný i osobní styk členů Dk s funkcionáři. Členové ve styku s Klubem používají písemnou korespondenci na adresu uvedenou v záhlaví této Informace, popřípadě si mohou sjednat osobní setkání na sekretariátu Klubu. Zvláště doporučujeme mimopražským členům, aby svých cest do Prahy využívali také k osobním jednáním s pražskými členy, s nimiž byli již dříve v kontaktu, nebo po předchozím dojednání telefonicky nebo pomocí e-mailu s členy výkonné rady. Sekretariát může zorganizovat také schůzku s kterýmkoliv funkcionářem Klubu, pokud o to kterýkoliv člen požádá.

X. Působení Dk navenek

A. Hlavní specifickou formou působení Dk navenek je tvorba a uplatňování stanovisek Demokratického klubu k aktuální politické realitě. Upozorňujeme výslovně na právo každého člena Dk předkládat orgánům Klubu návrhy těchto stanovisek. Dosud bylo vydáno 56 stanovisek Dk. Jako příklad stanovisek z poslední doby lze uvést stanovisko k  trestu pro Rádio Česko za tzv. nevyvážený komentář (únor 2013), k personálním změnám v ÚSTR (květen 2013) a k respektování ústavního pořádku ČR (srpen 2013). Stanoviska byla zaslána odpovídajícím orgánům a institucím, publikována v Dk-Dialogu a řada z nich také v tisku v ČR i v zahraničí.

Přípravou stanovisek se zabývá politická komise; eviduje témata stanovisek a informuje o nich výkonnou radu Dk. O tématech pro stanoviska nebo o návrzích na ně se podle povahy věci diskutuje na pravidelných setkáních členů Klubu nebo se publikují také v Dk-Dialogu. Konečné znění stanovisek schvaluje politická komise hlasováním všech jejích členů.

B. Dk působí navenek i dalšími formami. Diskusní setkání, besedy, přednášky i další akce Dk jsou přístupné pozvaným osobám i širší veřejnosti. Ve veřejných periodických tiskovinách byla uplatněna některá autorská vystoupení členů klubu, jež se týkala problematiky, které věnuje Klub programově svou pozornost, nebo jež dokonce obsahovala názory blízké s názory přijatých stanovisek Dk. Dk je trvale v kontaktu s dalšími občanskými sdruženími podobného zaměření v České republice.

XI. Materiály k dispozici členům Dk

Pro člena Dk jsou k dispozici tyto materiály, které je možno vyžádat písemně, telefonicky nebo e-mailem (viz záhlaví této Informace):

–  tištěný leták (“Co je Demokratický klub“), který je k dispozici též ve verzi anglické, bulharské, esperantské, estonské, francouzské, italské, mongolské, německé, polské, rumunské, ruské, slovenské, srbské, španělské, švédské a ukrajinské a tištěný dopis (“Co je a o co usiluje Demokratický klub“); oba tyto materiály jsou z roku 1990 a jsou opatřeny doplňkem z listopadu 2013, kde je vysvětlen důvod jejich stálého používání. Tyto materiály jsou určeny členům pro jejich hlubší poznání ideového základu a forem činnosti Klubu i potenciálním zájemců o klubové členství;

–    stručná informace Demokratický klub je…“, kde je v 11 heslech vystiženo programové jádro Klubu; tato informace existuje také ve více jazykových mutacích;

–    tiskopis přihlášky do Dk (formulář A4), jež je k dispozici též v uvedených jazykových verzích jako tištěný leták;

–     „Úvodní informace“ a „Dk-aktuálně“, ve kterých je  stručně vystižena idea Klubu a jeho současná činnost; oba materiály jsou k disposici v české a anglické verzi. Jsou určeny především pro zájemce o Demokratický klub

Členové klubu mají k disposici také různé knihy, časopisy a další dokumenty, které byly poskytnuty knihovně CEVRO Institutu – vysoké škole k trvalé výpůjčce s tím, že si je mohou v této knihovně zapůjčit po předložení členské průkazky Klubu.  Zároveň si mohou prezenčně zapůjčit i další knihy, které jsou v knihovně k disposici.

XII Očekávaná aktivita členů

– Bylo by prospěšné, kdyby členové Dk (vedle účasti na navrhování, tvorbě, přijímání a uplatňování stanovisek Dk k aktuální politické realitě a využívání možností diskusních setkání) iniciativně sdělovali výkonné radě, na jakém úseku by mohli účinně působit nebo alespoň občas poskytnout osobní pomoc (nemusí jít vždy jen o odbornou politickou práci, ale zejména též o jednorázovou pomoc administrativní a technickou, např. v redakci, evidenci, expedici, přepisu, korekturách, zajištění spojkových potřeb), zvláště však aby se zapojili do činnosti některé z pracovních skupin, resp. aby iniciovali nebo pomohli ustavit územní nebo profesní skupiny Klubu .

– Významně by členové Dk přispěli Klubu upozorněním na možnost styku (či jeho zprostředkováním) s redakcemi novin, časopisů a jiných hromadných sdělovacích prostředků pro využití k popularizaci existence a poslání Dk a k publikaci jeho stanovisek, jakož i na možnost kontaktů s tiskárnami, rozmnožovnami apod. Účinnost aktivity Dk by podpořilo získání kontaktů s osobami a organizacemi v tuzemsku i v zahraničí, které by mohly ocenit obecně prospěšné, zejména kulturně vzdělávací, působení Dk finanční nebo jinou hmotnou podporou.

Za stále aktuální úkol prakticky každého člena je třeba považovat získávání dalších členů do Dk. Jde o čestné lidi všech věkových skupin bez ohledu na místo pobytu (v tuzemsku i v zahraničí) a na státní příslušnost. Vedle osob, u nichž je možno předpokládat aktivitu nebo alespoň účast v Klubu, je třeba navazovat členský kontakt i s těmi, kdo vstupem do Dk vyjádří jen svoji podporu demokratismu (podporující členové – stoupenci). Dk při svém současném počtu členů vykazuje mimořádně výrazný podíl osob vysoce vzdělaných a politicky, hospodářsky, vědecky nebo jinak odborně významně exponovaných, což je nepochybně cenným znamením jeho věrohodnosti. Přitom je však třeba důrazně připomenout, že Dk je organizací otevřenou, v níž jsou vítáni všichni upřímní demokraté (a fakticky se v něm i uplatňují) bez ohledu na stupeň dosaženého vzdělání a bez ohledu na profesní nebo jiné společenské uplatnění. Vítáni jsou nestraníci i příslušníci demokratických politických stran. Dk má každému umožnit kontakt “s politikou rozumnou a poctivou” (TGM), s politikou ve prospěch demokratismu a politikou nezávislou. Dk si velmi váží těch, kdo sami našli cestu k němu a vstoupili do něj iniciativně; stejně si váží i těch, kdo do něj vstoupili na základě individuálního pozvání. Při tom platí, že pozvání do Dk je samo o sobě projevem důvěry k pozvané osobě.

Ke stáhnutí zde.