Stručné představení je na samostatné stránce O nás. Níže následuje obsáhlá verze:
Úvodní informace
Vážení přátelé,
text, který máte v této chvíli před sebou, si klade za cíl podat stručnou, avšak ucelenou informaci o Demokratickém klubu. Těm, kdo jsou ochotni jej pozorně přečíst, má osvětlit: co je Demokratický klub, jaká je podstata jeho ideje a v souvislosti s tím smysl jeho existence, jaké jsou typické otázky, jimž Demokratický klub věnuje pozornost, jaké jsou jeho formy působení a které z nich jsou pro něj specifické, jaké jsou podmínky, práva a povinnosti související s členstvím v Demokratickém klubu a jaké způsoby kontaktu s Demokratickým klubem jsou k dispozici těm, kdo by se o něj zajímali ať obecně, anebo v souvislosti s úvahou o členství v něm.
Demokratický klub je zapsaný spolek (dobrovolná společenská organizace) mající vlastní řádně registrované stanovy. Vzhledem k tomu, že předmětem jeho pozornosti je míra demokratismu v uspořádání společnosti, je organizací politickou. Není však organizací stranickou: není konkurenčním partnerem politických stran, nemůže a nechce nahradit nebo zastoupit kteroukoliv z nich a není také s žádnou z nich spojen organizačně ani programově. Protože je soustředěn na úroveň demokratismu ve společnosti a neprosazuje speciální zájmy (např. hospodářské, sociální, kulturní nebo ekologické), vymyká se zařazování do levého, pravého či středového proudu politického spektra. Proto je členství v Demokratickém klubu slučitelné se členstvím v politické straně demokratického zaměření: člen Demokratického klubu, bude-li to ze svého hlediska považovat za potřebné, může do takové strany vstoupit, a stejně tak člen takové strany může, aniž by ji opustil, vstoupit do Demokratického klubu.
Demokratický klub není organizace nová. Vznikl již v roce 1948 jako organizace odporu v reakci na zničení demokracie v Československu. V roce 1990 byla zhodnocena idea Demokratického klubu, a to se závěrem, že je nadále aktuální; proto se stal legální organizací. Je soustředěn na aktuální politickou realitu v České republice. Jeho idea je však vnímána kladně i v zahraničí.
Idea Demokratického klubu vychází z toho, že demokracie je nejvhodnější formou života společnosti. Je to vláda souhrnu lidských jedinců žijících na určitém území; tito jedinci jsou si rovni navzájem i ve vztahu k veřejné moci, a to bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, jazyk, národnost, původ, povolání, majetek, sociální postavení, stupeň vzdělání, náboženské vyznání nebo politické smýšlení. Za nepřijatelné se považuje vylučování nebo naopak zvýrazňování postavení určitých sociálních skupin v lidu jako celku. Toto ideové východisko Demokratického klubu je uvedeno v jeho stanovách, na členské přihlášce a v členském průkazu.
Ideové východisko je založeno na poznatku, že v praxi jsou demokratické hodnoty vždy provázeny nebezpečím oslabování a někdy i ohrožení samotné existence demokracie, byť by se k těmto hodnotám hlásily všechny politické strany, hnutí a organizace. Jejich vlastním cílem a specifickým posláním je však prosazování určitých zvláštních zájmů, např. hospodářských, sociálních, kulturních, ekologických, národnostních, územních atd. Demokratické instituce jsou pak jimi chápány spíše jako žádoucí prostor a prostředek k dosažení těchto zvláštních zájmů a samy hodnoty demokratismu se dostávají na okraj jejich pozornosti. Je to přirozené; samotnými demokratickými formami bez hospodářských, sociálních a dalších obsahů nemůže společnost žít. Na druhé straně se však bez demokracie nemůže trvale a organicky rozvíjet uspokojování rozhodujících potřeb obyvatelstva; bez demokracie nemůže společnost dlouhodobě prosperovat v žádné oblasti svého života.
Proto je třeba, aby politický systém byl doplněn o subjekt, který by byl zaměřen nikoliv především na to, co se v politice realizuje, ale na to, jak demokraticky se to realizuje. V tom právě je podstata ideje Demokratického klubu a smysl jeho poslání:
Demokratický klub neprosazuje určité speciální zájmy, ale usiluje především o to, aby tyto zájmy byly prosazovány demokratickým způsobem a aby v uplatňovaných zájmech nebyly obsaženy antihumanitní ani jiné antidemokratické prvky. Nemůže však zcela ignorovat ani prosazování takových speciálních zájmů, jejichž realizace by vedla ke zhoršení kvality života společnosti a v důsledku toho i k oslabení vztahu občanů k demokracii.
Za demokratismus je považován souhrn prvků, jejichž existence v dostatečné míře je nutnou podmínkou demokracie. Protože demokracie je objektivní realitou, je v uskutečněné demokracii objektivní realitou i každý jednotlivý prvek demokratismu. Objektivní je ovšem i souhrn těchto prvků, které svým rozsahem, skladbou a intenzitou ukazuje na míru demokratismu a zároveň na rozvoj resp. vyspělost demokracie; může též sloužit jako jedno z kritérií, podle kterých rozlišujeme země na demokratické nedemokratické.
Lidský jedinec, který kladně přijímá objektivně existující demokratismus a demokratické principy, je současně nositelem v odpovídající podobě různě rozvinutých vnitřních, subjektivních zásad, jež ve svém celku tvoří politické a morální vyznání demokratismu. Jde o vyznávání hodnot, které jsou považovány za žádoucí ve vztahu jednotlivců, organizací i orgánů, a to navzájem i ve vztahu ke společnosti jako celku. Za zásady politického a morálního vyznání demokratismu je třeba považovat zejména:
- rovnost lidských jedinců a z ní vyplývající rovnost lidí před zákonem, rovnost národů, ras a kultur; vyšší postavení jedince v řízení státu, regionu či obce se může týkat jen přesně vymezených vztahů a přesně vymezeného času a jeho východiskem je vždy volba;
- svoboda jednotlivce, politických i jiných občanských organizací, národa a státu je nepominutelným rysem jeho existence; nelze se jí natrvalo ani na neurčito vzdát a je omezena jen tam, kde začíná svoboda druhého; svoboda je nedělitelná, a proto omezení jednoho musí být pociťováno jako omezení všech;
- svobodný přístup občanů k veškerým informacím o politickém, sociálním a hospodářském životě země (pokud nejsou odůvodněným předmětem utajení);
- vláda práva a jeho spravedlivé uplatňování mezi lidmi, národy a státy; vymahatelnost a vynutitelnost práva;
- tolerance a respektování rozdílů etnických celků, náboženství a kultur;
- ohleduplnost k lidem současných i minulých generací a k jejich výtvorům; ohled na budoucí generace a živou i neživou přírodu;
- přijatelná úroveň morálky a kultury politiky a jejích jednotlivých subjektů;
- oprávnění nižšího celku pořádat své záležitosti bez neoprávněných zásahů celku vyššího; poslání vyššího celku pomáhat nižšímu celku tam, kdy by nižší na věc sám nestačil;
- sdílení přesvědčení o demokracii jakožto nejvhodnější formě uspořádání společnosti podstatnou většinou občanů, jejich ochota řešit veškeré rozpory pouze demokratickou a ústavní cestou, snaha občanů o orientaci v hlavních problémech řešených v dané společnosti.
Typické otázky, jimž Demokratický klub věnuje svou pozornost v rámci soustředění na problematiku demokratismu, jsou např. tyto: postavení člověka a občana ve společnosti a ve státě jako primárního politického subjektu a v souvislosti s tím práva člověka a občana s důrazem na rovnost, svobodu svědomí a projevu a na politická (demokratická) práva, jmenovitě na aktivní i pasivní volební právo a právo účasti v referendech, právo shromažďovací a sdružovací a právo petiční; vyváženost moci zákonodárné, výkonné a soudní a právo vytvářet občanskou společnost, rovnoprávnost v postavení neformálních složek společnosti stejného druhu, rovnoprávnost v postavení organizací stejného druhu, v tom zvláště i pluralita a rovnoprávnost politických stran; demokratická funkce hromadných sdělovacích prostředků; právní stát se systémem záruk ústavnosti a zákonnosti, nezávislé soudnictví; fungování zastupitelských sborů a volební soustava; vztahy národů a národností ve státě; obrana samostatnosti a integrity státu a demokratické principy v zahraniční politice (suverenita, spolupráce, mírové soužití).
Specifické formy působení Demokratického klubu:
- pořádá pravidelná (obvykle měsíční) nepovinná setkání členů a přátel Demokratického klubu bez předběžného stanovení témat a s předpokladem, že tato témata v rámci poslání Demokratického klubu vytyčují na místě sami účastníci a všichni se k nim mohou vyjadřovat;
- vydává Dk-Dialog jako občasník (vychází zpravidla 3 až 4 čísla ročně a 1 až 2 čísla v anglické verzi) pro vlastní potřeby Klubu; Dk-Dialog obsahuje zejména stručné zprávy z vnitřního života Klubu a plná znění registrovaných (číslovaných) stanovisek Demokratického klubu; dále obsahuje diskusní příspěvky a výměny názorů, a dává tak prostor pro písemná vystoupení v případech, kdy diskuse a názory nebylo možné uskutečnit účastí na setkání členů a přátel Klubu;
- zajišťuje přípravu, zpracování a vydání registrovaných (číslovaných) stanovisek
Demokratického klubu ke konkrétním otázkám demokratismu v aktuální společenské realitě; k tomu cíli zejména sleduje, jak jsou požadavky demokratismu v politickém životě respektovány, a uvnitř Klubu organizuje ve formě dialogu vytyčování otázek, navrhování jejich řešení a účast na přípravě výsledných stanovisek.
Další formy působení Demokratického klubu:
Vedle již zmíněných forem aktivity, které jsou pro Demokratický klub specifické (charakteristické v porovnání s jinými organizacemi s obdobným posláním) se uplatňují nebo i organizačně zajišťují též další formy aktivity:
- podporuje výzkumnou a organizuje další studijní a vzdělávací činnost v problematice demokratismu; v téže problematice uskutečňuje též přednášky s předem stanovenými tématy, panelové diskuse a kulaté stoly;
- rozvíjí propagační a publikační činnost ke správnému chápání a ocenění hodnot demokracie a humanity v nejširších vrstvách obyvatelstva; k tomu se snaží využívat též publikačních prostředků;
- veškerou svou činností projevuje a mobilizuje odpor proti všemu antidemokratickému v uspořádání a fungování politického systému a k tomu cíli popřípadě koordinuje svůj postup s jinými organizacemi.
Podmínky, práva a povinnosti související s členstvím v Demokratickém klubu:
Podmínkou členství v Demokratickém klubu je dosažení věku patnácti let a podání členské přihlášky s podpisem stvrzujícím souhlas s Ideovým východiskem Demokratického klubu.
Práva člena Demokratického klubu:
- Z členství v klubu vyplývá právo účasti na všech členských akcích, právo podávat návrhy, podněty a připomínky, právo volit a být volen do řídících orgánů Klubu, právo účasti na kontrole přijatých usnesení, právo být informován a mít k dispozici výsledky studijní a publikační činnosti atd.
- Člen si sám volí pro dané období míru své účasti v životě Demokratického klubu (od soustavné aktivity až po pouhé vyjádření podpory ideje Demokratického klubu prostým členstvím).
- Rozhodne-li se člen pro aktivní účast, byť popřípadě jen občasnou, zvolí si po projednání s pověřeným představitelem Klubu sám úsek činnosti, v němž by chtěl být zúčastněn (např. činnost organizační, pořadatelská, administrativní, studijní, informační a publikační, příprava politických stanovisek atd.).
- Demokratický klub poskytne svým členům podporu v případě omezování jejich politických práv podporu politickými prostředky odpovídajícími jeho povaze.
Povinnosti člena Demokratického klubu jsou uvedeny v stanovách Klubu a nelze je jinými vnitroklubovními úpravami rozšířit. Jde o povinnost dodržovat stanovy, dodržovat usnesení příslušných orgánů Klubu, svědomitě plnit převzaté úkoly a včas a ve stanovené výši platit členské příspěvky. Skutečnou výši členského příspěvku si stanoví pro ten který případ platby každý člen sám, výkonná rada pouze doporučuje jeho minimální výši.
Kontakty s Demokratickým klubem naleznete zde. Přilášku pak zde.
V Praze v březnu 2014