Stanovisko č. 58: K všeobecnosti parlamentních voleb v ČR

stanovisko

Jedním z důležitých rysů parlamentních voleb ve vyspělých demokratických státech je princip jejich všeobecnosti, tj. práva na účast všech občanů, které je omezeno pouze věkovou hranicí a případnou ztrátou občanských práv nebo zbavením svéprávnosti. V České republice je však účast na volbách prakticky znemožněna poměrně rozsáhlému počtu občanů, kteří se v den voleb nacházejí v zahraničí v místech vzdálených od sídel diplomatického zastoupení ČR. S tímto problémem, který se týká nejen turistů, ale i osob na služebních cestách, pracovních pobytech apod., se většina vyspělých demokracií již dávno vyrovnala zavedením možnosti korespondenční volby. V Česku tento institut zaveden dosud nebyl.

Demokratický klub vyzývá naše zákonodárce, aby tento závažný nedostatek do příštích voleb do Poslanecké sněmovny napravili uzákoněním korespondenční volby. Tím naplníme nejen důležitou demokratickou zásadu, ale zároveň i přispějeme k řešení našeho problému dlouhodobě nízké volební účasti. K vypracování návrhu zákona či zákonného ustanovení lze jako vzor využít obdobné zákony vyspělých demokratických zemí s volebním systémem podobným systému České republiky.

Jsme si vědomi, že korespondenční volba může také usnadňovat pokusy o volební podvody. Nedomníváme se však, že by to zákonodárce opravňovalo k faktickému vyloučení nemalého množství občanů z účasti ve volbách. Považujeme ale za účelné, aby se poslanci v rámci přípravy příslušných ustanovení seznámili i se způsoby, jakými se podobným pokusům ve vyspělých demokraciích čelí, a zvážili možnosti jejich aplikace v ČR.

V Praze dne 14. listopadu 2014

Stanovisko Demokratického klubu č. 49: K otázce restitucí církevního majetku

stanovisko

Za součást transformace společnosti po listopadu 1989 jsme považovali a stále považujeme alespoň částečnou náhradu majetkové újmy, ke které za minulého režimu došlo. Spravedlivé uspořádání majetkových vztahů mezi církvemi, řády a kongregacemi a státem považujeme od listopadu 1989 za nutný předpoklad pro vlastní právní vyřešení majetkových vztahů, ale také za nutný předpoklad pro faktické uskutečňování ekonomické nezávislosti církví sui generis na státu. S lítostí konstatujeme, že ani po dvaceti letech od přijetí příslušných zákonů nenašel Parlament ČR dostatek dobré vůle a odvahy prosadit v zákonech vizované navrácení majetku církví, církevních organizací a spolků, přestože tento postup je nejspravedlivější formou privatizace majetku zabaveného zrůdnou totalitní mocí a navíc i zmírněním způsobených křivd. Vítáme proto ohlášený konsenzus vládních stran s návrhem dohody, ke které došla po dlouhém jednání a oboustranných ústupcích komise složená ze zástupců státu i církví ve věci zákona o navrácení majetku církvím. Jsme však znepokojeni tím, že se opět ozývají, a to i z vládních stran hlasy, které navrácení zpochybňují.

Jedním z argumentů odpůrců restitucí je otázka vlastnictví příslušného majetku. Je však nepochybné, že tento majetek byl před jeho konfiskací komunistickým režimem v držbě církví. Proto je třeba jej vrátit, aby byly odčiněny křivdy způsobené konfiskací a zároveň bylo umožněno plné rozvinutí života církvím, které představují důležitou složku občanské společnosti.

Jiným argumentem odpůrců je napjatá rozpočtová situace ČR. Máme za to, že jde o argument populistický a hluboce amorální, neboť proti nápravě důsledků zločinu platný argument neexistuje. Nemluvě o tom, že finanční část náhrady je rozložena do dlouhého období, takže rozpočet bude zatížen jen minimálně.

Žádáme proto členy Parlamentu ČR, aby svými hlasy umožnili provedení restitucí tak, jak to předvídají koaliční dohody.

V Praze 4. června 2012