Setkání srpen 2014: Demokracie v Africe očima experta

hlavicka_setkani 

V rámci pravidelných měsíčních setkání členů a přátel Demokratického klubu se uskuteční další setkání

dne 19. srpna 2014 (třetí úterý v měsíci) v 17 hod.

Měšťanské besedě v Praze (CEVRO Institut – vysoká škola),

Jungmannova 17, Praha 1,místnost č. 206 (2. patro).

 

Úvodní slovo na téma: Demokracie v Africe očima experta

připravil kol. Milan Zapletal, hydrolog

Ve svém úvodním slově seznámí přítomné se svými zkušenostmi z Afriky, kde pracoval jako expert v několika zemích. Zaměří se zejména na otázky společenského rozvoje z hlediska možností uplatňování demokratických principů.

Po diskuzi k úvodnímu slovu bude možno podle zájmu přítomných účastníků zabývat se otázkami současné politické reality.

Setkání bude moderovat kol. Pavel Černý

Pozvánka na setkání (červenec 2014)

P o z v á n k a

V rámci pravidelných měsíčních setkání členů a přátel Demokratického klubu k aktuálním otázkám současné politické reality se uskuteční další setkání

dne 15. července 2014 (třetí úterý v měsíci) v 17 hod.

Měšťanské besedě v Praze (CEVRO Institut – vysoká škola),

Jungmannova 17, Praha 1, místnost č. 206 (2. patro).

Úvodní slovo na téma:

Autoritativní demokracie a druhá Česko-Slovenská republika

(říjen 1938 – březen 1939)

připravil kol. Ivo K. Feierabend, emeritní profesor politologie na universitě v San Diego, Kalifornie, USA

Ve svém úvodním slově se vyjádří k probíhající diskuzi o charakteru této republiky, která již delší dobu probíhá a zřejmě nikdy nebude ukončena.

Po diskuzi k úvodnímu slovu bude možno podle zájmu přítomných účastníků zabývat se otázkami současné politické reality.

Diskuzi bude moderovat kol. Pavel Černý

Pozvánka na setkání (červen 2014)

V rámci pravidelných měsíčních setkání členů a přátel Demokratického klubu k aktuálním otázkám současné politické reality se uskuteční další setkání

dne 17. června 2014 (třetí úterý v měsíci) v 17 hod. 

Měšťanské besedě v Praze (CEVRO Institut – vysoká škola),

Jungmannova 17, Praha 1,místnost č. 206 (2. patro).

Úvodní slovo na téma:

Bertha von Suttner – radikální pacifistka

připravila jako host PhDr. Jana Hodurová, učitelka, historička, archivářka a předsedkyně Společnosti Berty Suttnerové Bertha von Suttner zemřela v Praze právě před 100 lety 21. června 1914.

Byla první ženou, která získala Nobelovu cenu míru.
Po diskuzi k úvodnímu slovu bude možno podle zájmu přítomných účastníků zabývat se otázkami současné politické reality.

Diskuzi bude moderovat kol. Ondřej Wagner

Pozvánka na setkání (květen 2014)

 

V rámci pravidelných měsíčních setkání členů a přátel Demokratického klubu k aktuálním otázkám současné politické reality se uskuteční další setkání

dne 20. května 2014 (třetí úterý v měsíci) v 17 hod.

Měšťanské besedě v Praze (CEVRO Institut – vysoká škola),

Jungmannova 17, Praha 1, místnost č. 206 (2. patro).

Úvodní slovo na téma:

Demokracie a veřejná správa

připravil kol. Edvard Outrata, bývalý senátor

a bývalý předseda Českého statistického úřadu

Ve svém, vystoupení se zaměří na otázky fungování státní správy v demokratickém státě na příkladu Česka a Kanady, představí svoji knihu věnovanou této tématice a všimne si i připravovaného zákona o státní službě.

Po diskuzi k danému tématu bude možno podle zájmu přítomných účastníků zabývat se i jinými otázkami současné politické reality.

Diskuzi bude moderovat kol. Ondřej Wagner

Aktuálně o Demokratickém klubu (březen 2014)

A k t u á l n ě   o   D e m o k r a t i c k é m   k l u b u

Schválení  stanov  Demokratického  klubu  jako  občanského  sdruření  nabylo  právní
moci dne 15. května l990. V současné době má Klub více než 600 členů ve 34 státech
všech  kontinentů.  Členy  Klubu  jsou  osoby  různého  zaměření  v  celém  rozsahu
demokratického politického spektra a různých profesí, a to od manuálních a řadových
administrativních  pracovníků  a  studentů  až  po  pracovníky  ve  vedoucích  funkcích  a
v akademické  sféře.  Klub  má  jako  jedno  ze  tří  občanských  sdružení  v Česku  statut
přidružené  organizace  při  odboru  OSN  pro  veřejné  informace  (UN  DPI  /  NGO).
Předpokládá se vytváření místních, profesních a zájmových skupin Dk všude tam, kde
o to požádá alespoň 5 členů, a to v Česku i v zahraničí.

Členství  v  Dk  vzniká  potvrzením  přijetí  členské  přihlášky  příslušným  orgánem
Klubu. Podmínkou je, že lze bez pochybností přijmout prohlášení o souhlasu uchazeče
s ideovým východiskem Dk, které je uvedeno na přihlášce. Výše členského příspěvku,
který  je  prakticky  jediným  zdrojem  příjmu  k zabezpečení  činnosti  Klubu,  byla
stanovena  pro ekonomicky aktivní členy 3 ‰ z celkového čistého ročního příjmu, tj. 3
Kč  z každých  1 000  Kč;  doporučené  minimum  je  500  Kč.  Pro  členy  ekonomicky
neaktivní aktivní (studenty, ženy v domácnosti a nepracující důchodce) je doporučené
minimum 100 Kč ročně; členové starší 80 let přispívají pouze dobrovolně.

Na VII. valné hromadě Demokratického klubu konané 8. prosince 2012 byl zvolen
šestnáctičlenný  ústřední  výbor  Dk;    dne  26.  2.  2013  tento  výbor  zvolil  za  předsedu
Klubu  Miroslava  Nováka  (prof.,  Dr.).  Podle  platných  stanov  běžnou  činnost  Klubu
zabezpečuje výkonná rada, kterou řídí předseda Klubu. Předsedou politické komise byl
pověřen  Jan  Friedlaender  (Ing.,  CSc.),  odpovědným  redaktorem  Dk-Dialogu  Zdeněk
Kalvach  (doc.,  MUDr.,  CSc.),  moderátorem  pravidelných  setkání  v Praze  Ondřej
Wagner  (Mgr.)  a  funkcí  politického  konzultanta  výkonné  rady  Zdeněk  Pavlík  (prof.,
Ing., DrSc.).

Na setkáních členů a hostů Klubu (pořádaných pravidelně v Praze a nepravidelně
v dalších městech ČR i v zahraničí) probíhají diskuse k různým aktuálním politickým
tématům. Setkání umožňují členům bližší informovanost v problematice  odpovídající
poslání  Klubu;  jejich  specifickou  předností  je  možnost  v  kulturním  prostředí  a
kulturním  způsobem  klást  otázky,  vyjadřovat  vlastní  názory  i  pochybnosti  a  podávat
podněty  k  tvorbě  stanovisek  Klubu.  Z dalších  činností  lze  uvést  pořádání  přednášek,
setkání  se  zahraničními  členy  apod.  Členové  se  účastní  aktivit  Klubu  podle  svých
možností a zájmů; účast na nich není členskou povinností.

Demokratický  klub  vydává  bulletin  Dk-Dialog  (v  české  a  občas  také  v  anglické
verzi). Dosud vydal 56 stanovisek. Podrobnější informace o Klubu je možno získat též
na webových stránkách Klubu <https://www.demokratickyklub.cz>;  dotazy a žádosti o
osobní  setkání  je  možno  sdělit  též  prostřednictvím  telefonu  nebo  e-mailu  (adresa
tamtéž).  Vstupem  do  Demokratického  klubu  a  podporou  jeho  činnosti  přispějete  k
naplňování požadavku „politiky rozumné a poctivé“ (TGM).

(březen 2014)

Stanovisko č. 56: K respektování ústavního pořádku České republiky

stanovisko

Demokratický klub je znepokojen nízkou mírou respektu, s jakou přistupují k Ústavě ČR a ústavnímu pořádku ČR někteří ústavní činitelé. Jednáním proti duchu a liteře Ústavy se vyznačovalo i funkční období předchozího prezidenta ČR Ing. Klause; po zvolení současného prezidenta Ing. Zemana tyto tendence významně zesílily.
Současný prezident projevil nedostatečný respekt k Ústavě zejména tím, že
~   odmítá jmenovat vládu založenou na parlamentní většině, což je v rozporu s ústavními zvyklostmi.  Své  počínání  zdůvodňuje  nedostatečnou  legitimitou  některých  poslanců.
Osobuje  si  tedy  právo  rozhodovat  o  legitimitě  mandátu  poslanců,  které  mu  Ústava přímo ani nepřímo neudílí. Tím se ocitá v rozporu i s literou Ústavy,
~   dává najevo, že je oprávněn libovolně odkládat úkony, jež mu ukládá Ústava. Premiér Rusnok již veřejně připustil, že by jeho vláda mohla i po odepření důvěry Poslaneckou sněmovnou  zůstat  v úřadě  až  do  řádných  voleb,  tedy  téměř  po  dobu  jednoho  roku. Využívá se zde skutečnosti, že Ústava přímo nestanoví lhůtu pro jmenování nového premiéra.
Prezident tímto způsobem mění dosavadní politický systém z parlamentního na prezidentský, případně i na systém osobní moci. Prezidentský systém sám o sobě je slučitelný s demokracií, přechod  na  něj  by  však  musel  být  přijat  reprezentativní  většinou  zastupitelů,  případně referendem. Jeho zavedení rozhodnutím jedné osoby je s demokracií naprosto neslučitelné.
Svůj  vztah  k duchu  a  liteře  Ústavy  vyjádřil  prezident  v nedávném  rozhovoru  pro  německý tisk. Sdělil, že ústavu měnit nemůže, ale ústavní zvyklosti ano. Demokratický klub má za to, že  každý  právní  akt  představuje  jednotu  jeho  smyslu  a  textu  a  že  žádný  jednotlivec  nesmí zacházet svévolně ani s jeho duchem, ani s jeho literou.
Demokratický  klub  považuje  současnou  situaci  za  nebezpečnou  pro  budoucnost  české demokracie.  Žádá  proto  prezidenta  ing.  Zemana,  aby  respektoval  Ústavu  a  ústavní  tradice České republiky. Poslance  a senátory pak vyzývá, aby, nedojde-li k nápravě, zvážili podání ústavní žaloby na prezidenta republiky. Zároveň je vyzývá, aby zvážili, zda ústava poskytující tak rozsáhlou volnost výkladu odpovídá vyspělosti a politické kultuře současné ČR a zda by nebylo prospěšné nahradit ji textem novým, který by alespoň omezil prostor pro svévoli při jejím výkladu.

V Praze 3. srpna 2013

Stanovisko č.55: K personálním změnám v Ústavu pro studium totalitních režimů

stanovisko

Demokratický  klub  uvítal  již  ve  svém  Stanovisku  č.  22 z roku  2002  návrh  zákona  o Institutu  pro  dokumentaci  totality.  Vyjádřil  v něm  přesvědčení,  že  „teprve  nestranné  a fundované  analytické  zpracování  umožní  společnosti  jako  celku  hlouběji  pochopit  způsob fungování represivních složek totalitního komunistického režimu, a vytvoří tak předpoklady pro  skutečné  vyrovnání  se  s důležitou  oblastí  komunistické  minulosti,  jakož  i  přispěje k minimalizaci  pravděpodobnosti  její  recidivy.  Jsme  přesvědčeni,  že  Ústav  pro  studium totalitních  režimů  [dále  „Ústav“],  k jehož  zřízení  posléze  došlo,  vykonal  v tomto  duchu nesmírné množství užitečné práce.

Soudíme, že za léta činnosti Ústavu mohlo dojít v jeho činnosti i k některým chybám. Nemůžeme  však  přijmout  tvrzení,  že  tyto  chyby  jsou  příčinou  odvolání  ředitele  a  dalších významných pracovníků Ústavu. Jako mnohem pravděpodobnější důvod se nám jeví změněná politická struktura Senátu PČR a Správní rady ÚSTR a koaliční záměry vítězné strany. Přitom je  nepochybné,  že  interpretace  dějin  v demokratickém  státě  by  neměla  záviset  na  volebních výsledcích.  K tomuto  stanovisku  nás  přivádí  i  demise  členů  vědecké  rady  Ústavu,  vesměs známých svou vědeckou a mravní integritou.

Za  zvláště  kontraproduktivní  považujeme  otvírání  diskuse  o  tom,  zda  komunistický režim  byl  či  nebyl  po  celou  svou  dobu  totalitní,  neboť  jednotná  a  všemi  uznávaná  definice totality neexistuje. Nepochybné je, že režim byl represivní, jakkoli tvrdost represí kolísala, a že byl po celou dobu svého trvání negací demokracie, a tudíž zavrženíhodný.

Žádáme  tudíž  Radu  ÚSTR,  aby  negovala  své  rozhodnutí  o  odvolání  ředitele  a umožnila   pokračování   činnosti   Ústavu   v duchu   Preambule   Zákona   181/2007   Sb.   bez politických deformací. Za prvotní, a jak klima posledních týdnů naznačuje, i vysoce urgentní úkol považujeme ochránit Archiv bezpečnostních složek před případnými zásahy a urychleně ho  v celistvosti  uvést  do  veřejné  domény,  aby  jeho  data  mohli  pro  svůj  výzkum  využívat všichni,  kdo  o  ně  mají zájem,  vč.  vědců  a  historiků  po  celém  světě.  Nejúčinnější  podporou kvalitního  a  nezávislého  výzkumu,  a  tedy  nestranného  a  mnohovrstevného  poznání,  je zpřístupnění dobře popsaných, klasifikovaných a co nejkompletnějších primárních dat všem vědcům, kteří s nimi chtějí pracovat. Současně je to i nejúčinnější cesta k uspokojení kritiky stávající  Rady  ÚSTR,  že  některé  aspekty  vývoje  naší  společnosti  v obdobích  1938-1945  a
1948-1989    nejsou  zkoumány.  Zároveň  považujeme  za  své  demokratické  právo  uvádět výstupy, které budeme považovat za zkreslené, všemi prostředky na pravou míru.

V Praze dne 7. května 2013