Stanovisko č. 61: K otázce masové imigrace do zemí EU

Do zemí EU směřuje již po dlouhou dobu neustále sílící proud ilegální migrace. Jak ukazují dostupná data, nejde zdaleka jen o osoby ohrožené perzekucí či válečnými událostmi, ale i, možná především, o rozsáhlou migraci ekonomickou. Lze se obávat, že Evropa nebude s to zvládnout tento proud a že se jeho vinou dostane do obtížně řešitelné situace, jež paradoxně ublíží i samotným migrantům. Navíc existuje nebezpečí, že v některých zemích dojde k ohrožení jejich demokracie, kultury a tradic.

Doporučujeme proto, aby zástupci ČR v Evropské radě a Evropském parlamentu požadovali zavedení účinných opatření proti ilegální migraci, především posílení ochrany vnějších hranic Unie (přičemž vítáme stanovisko vlády ČR k této otázce), a umožnění imigrace pouze osobám ohroženým politickou represí nebo nacházejícím se v mimořádně obtížné humanitární situaci, a to na základě důvěryhodně podložené žádosti. Lze doporučit, aby se Unie poučila u Austrálie, jež čelí obdobným problémům, avšak dokázala zatím zajistit optimální rozsah i strukturu imigrace.

I v případě přijetí takovýchto opatření však zůstane Evropské unii problém těch, kterým se do té doby podařilo či podaří dosáhnout území Unie. Jde zejména o země jihu Evropy. Máme za to, že nelze požadovat, aby se stali břemenem pouze pro tyto země, a že je tedy nutné, aby si země EU tyto migranty spravedlivě rozdělily. Je třeba přihlédnout nejen k velikosti a lidnatosti jednotlivých zemí a k jejich ekonomické síle, ale i k počtům již přijatých migrantů v uplynulých letech a k případným příspěvkům na ochranu hranic Unie, jež byly nebo jsou zemím poskytovány. Podmínky a situace v jednotlivých zemích EU se výrazně liší. Vlna imigrace do Evropy se však spíše zvětšuje a zatím je obtížné předvídat její zmírnění. Týká se celé Evropy, a proto je nutné, aby k jejímu řešení přispěly solidárně všechny země EU. O způsobu jejich zapojení je potřeba vést diskusi a případně takovou diskusi iniciovat.  Přijatá kompromisní řešení pak musí všechny členské země plnit.

V Praze 19. září 2015

Stanovisko č. 57: Výzva k jednotnému postupu zemí Evropské Unie

stanovisko

V těchto dnech oznámila domácí i zahraniční media, že si delegace ČR na summitu ER vedená premiérem Sobotkou vyhradila právo na výjimky z uplatňování sankcí proti Rusku summitem přijatých.

Demokratický klub považuje současné jednání Ruska s Ukrajinou za agresi, která je s ohledem na trvající okupaci území Gruzie součástí širšího záměru, který představuje ohrožení demokracie a suverenity v celé Evropě. Domnívá se proto, že této agresivitě je nutno čelit jednotným postupem EU, NATO i ostatních demokratických zemí. Vzhledem k dané situaci, která vyžaduje rychlé jednání a jednotu všech států EU a NATO, nepovažujeme premiérův přístup za vhodný. Ve vedení obou orgánů má Česká republika své zástupce a žádáme proto, aby vláda nutnost jednoty respektovala.
Premiérovo jednání vzbuzuje dle našeho názoru otázku, zda k nadějnému odklonu od protiunijní politiky dřívějších vlád nedochází jen v deklaratorní rovině a v rovině symbolů. Jedině opravdová příslušnost k EU a k NATO poskytuje naději na trvání ČR a jejího demokratického systému.

V Praze dne 17. září 2014