Stanovisko Demokratického klubu č. 48: K působení členů a stoupenců radikálních stran a hnutí v exekutivě

stanovisko

Ve druhé polovině února t.r. pronikly na veřejnost zprávy o úmyslu ministra školství jmenovat svým prvním náměstkem osobu, která vedla v předchozích volbách kandidátku radikální Národní strany kraji Vysočina a která svými výroky vyvolávala důvodné podezření ze zastávání xenofobních a rasistických názorů. Demokratický klub je bezvýhradným stoupencem svobodné výměny názorů, současně však soudí, že osoby zastávající radikální a extrémistické názory nemohou zastávat vedoucí funkce v exekutivě demokratického státu a že by šlo o překročení nejzazších mezí tolerance, které by ve svém důsledku ohrožovalo demokratický charakter státu. S uspokojením jsme proto přijali obdobné vyjádření předsedy vlády ČR Petra Nečase, na jehož základě soudíme, že k chystanému jmenování nedojde, zároveň jsme však znepokojeni stanoviskem prezidenta republiky, který se postavil za kontroverzního kandidáta a současně se vyslovil nepřiměřeně na adresu některých občanů, kteří jmenování stoupence do vysoké funkce v oblasti školství odmítali. Je povinností demokraticky smýšlejících občanů, aby vystupovali proti osobám podobného typu a je povinností demokratického mocenského aparátu zabránit možnosti, aby takovéto osoby mohly ovlivňovat např. školství, jež je v tomto ohledu oblastí velmi citlivou. V historii existuje mnoho příkladů, kdy nečinnost občanů v podobných případech vedla ve svých důsledcích k ohrožení demokracie nebo dokonce k nastolení nedemokratických režimů.

V Praze dne 13. 3. 2011

Stanovisko Demokratického klubu č. 47: K požadavku prezidenta ČR k redefinici postavení Ústavního soudu

stanovisko

Dne 7. září 2010 vystoupil prezident ČR v Poslanecké sněmovně PČR s projevem, v němž mj. požadoval redefinici postavení Ústavního soudu v našem ústavním systému, neboť si podle jeho názoru uzurpuje více pravomocí, než mu přísluší. Demokratický klub po přezkoumání článků Ústavy ČR stanovících postavení ÚS dospěl k závěru, že tyto články nesvěřují soudu více pravomocí, než je zapotřebí k plnění jeho funkce vykladače ústavy a strážce souladu přijatých právních aktů s ústavou. Zabezpečuje tak rovnováhu tří složek demokratické moci v podobě, která je vlastní vyspělým demokraciím. Zároveň se nedomníváme, že by se některým z rozhodnutí dosud přijatých ÚS dopustil překročení pravomocí svěřených mu ústavou.

Prezidentův požadavek, aby byla respektována autorita „parlamentu jako suveréna, jako primárního zdroje, z něhož vyplývají a z nějž jsou odvozeny všechny další moci ve státě – tedy včetně moci výkonné a soudní“, je dle našeho názoru v rozporu s principem suverenity lidu v demokratickém státě, jakož i s principem oddělenosti a vyváženosti tří složek moci, jehož uplatnění je obecně považováno za podmínku demokracie. Jsme přesvědčeni, že jakýkoli ústup od současné úrovně pravomocí ÚS by znamenal porušení rovnováhy mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní a tím by oslabil liberální charakter české demokracie.

Z těchto důvodů vyzýváme poslance a senátory PČR, aby na návrh redefinice postavení ÚS nepřistupovali.

V Praze 6. října 2010